1
CTy jsi byla stále šťastné Dmiúdolí
Emitobě pořád Amizářil v očích Fsmích
Gjá věděl Eže mé rány Amipřebolí
Fjak jen se dotknu dlaní Gtvých

2
CKdyž tě viděl táta řek´ mi Dvzápětí:
Emita se umí Amivážně hezky Fsmát
Gten úsměv Evypůjčený Amiod dětí
Fmě vítal Gv týdnu Csedmkrát
GKdyž jsem tě Fneviděl pak Cdlouhou řadu dníDmi Emi
Gžil jsem jak Ftrosečník ,nic CvícDmi Emi
Gpak přišel Flístek,pozdrav Cpoštou poledAminí
Dmia já už nemoh dál
Emivětrem jsem se stal
Fjenž ti letí říct:

2
Ty jsi moje stále šťastné údolí
do něhož se z dálek vracím rád
tvůj úsměv léčí mě i chlácholí
v něm vidím důvod proč se smát
Teď máš už vrásek pár a ztrácíš dětskou tvář
o kalných vodách víš už víc
však přesto schováváš si úsměv pod polštář
a ten jak sladkou číš
dál mi nabízíš
Teď máš už vrásek pár a táta není živ
kdo za něj ocení tvou líc?
vždyť ty jak léta jdou,jsi stejná jako dřív
i já jsem stejně mlád
větrem chci se stát
jenž ti letí říct :

2
Vedle tebe skálu v písek rozdrolím
zapomenu trápit se i bát
jen zůstaň stále šťastným údolím
kam já se z dálek vracím rád